1 z mnoha spusobu vazani palestin

26. listopadu 2007 v 12:43 |  palestiny
1)
Přehněte šátek do trojúhelníku. Obalte si ho okolo zadní části a vršku hlavy, složeným okrajem přes čelo. Ujistěte se, že 2/3 šátku máte nalevo od obličeje. Pravý konec šátku by Vám měl sahat někam k hrudi.
2)
Levou rukou přidržte šátek asi 10 cm od přehnutého okraje a okraj nechte viset dolů.
3)
Pravý konec šátku nechte jak je. Levou rukou držte konec šátku vedle Vaší levé tváře blízko lícní kosti. Až to uděláte, pravou rukou přetáhněte levý konec šátku přes tvář a nos.
4)
Přetáhněte šátek dále za hlavou, dokud se nedostanete zpátky nad levé rameno. Uchopte pravý konec a držte ho tak, aby se Vám utáhováním neotáčel celý šátek kolem hlavy. Přitahujte oba konce šátku k sobě.
5)
Utáhněte šátek tak, abyste se v něm cítili pohodlně. Nakonec oba konce svažte na uzel někde nad Vaším pravým spánkem. Pokud Vám nějaký konec vyčuhuje, zastrčte ho dospod.

Nenechte se odradit, pokud Vám to zabere několik pokusů, než se to správně povede. Uvazování šátku je spíše zkouška trpělivosti a také umění. Pokud to uděláte správně, ochrání Vás před sluncem, pískem a větrem stejně dobře jako před zimou.
A takhle by to mělo vypadat:
 



historie

24. listopadu 2007 v 15:14 |  foosball(fotbalek)

Foosball - historie

Nápad stolního fotbalu se údajně zrodil v hlavě Luciena Rosengarta ( 1880 - 1976) , Belgičana, který byl zaměstnán v automobilce Citroen. Zmínka o tomto prvním konstruktérovi stolního fotbálku se objevila v belgických novinách v roce 1979. Ale již na začátku 20.století, přesněji v roce 1901, byl stolní fotbal patentován ve Spojených státech amerických. Jedním z nejstarších výrobců stolního fotbalu byla švýcarská firma Kicker. Poté se stal foosball ve Švýcarsku velice populárním. Netrvalo dlouho a jeho oblíbenost se přesunula i do sousedního Německa a ostatních evropských zemí. Zde, stejně jako v USA ,masová obliba stoupala v době po druhé světové válce. Nemalý podíl na tom mělo i použití foosballu pro rehabilitaci válečných veteránů. Především pro zlepšení koordinace paží a očí. V dnešní době slouží foosball hlavně jako prostředek k odreagování.
Jak jsme na tom v Česku
Klíčovým zlomem v rozšíření stolního fotbalu v České republice byl však až rozvoj tržního prostředí. Tak jako u většiny jiných komodit tohoto typu se nové produkty musely ze zahraničí do České republiky teprve dovézt. V této době se u nás hrálo na stolech italské výroby a organizované soutěže až na výjimky nepřesahovaly rámec restauračního zařízení, foosballová komunita tak trpěla značnou lokální roztříštěností. První sjednocující pokus vyšel z Prahy devět let po sametové revoluci. Na trhu se objevila česká firma Rosengart, která začala vyrábět vlastní fotbalové stoly. Inspiraci ohledně technického zpracování převzala z velké části ze zahraničí. Tato firma také založila Českou foosballovou organizaci (ČFO) roku 1998 a za oficiální hrací stůl byl prohlášen právě Rosengart. První foosballové mistrovství na území České republiky se pak konalo 24. dubna 1999 v Praze. V současnosti je ČFO přidruženým členem ČSTV a mezinárodní fotbálkové organizace ITSF. Nyní je vyrobeno cca sedm set hracích stolů Rosengart, které jsou umístěny přibližně v pěti stech provozovnách po celé České republice. Jejich počet se každý den zvyšuje a každý rokem přibývá cca 300 nových stolů.
Monopol značky Rosengart
Založením ČFO si firma Rosengart zajistila dominantní postavení na českém trhu. Veškeré turnaje pořádané touto organizací se hrají výlučně na stolech značky Rosengart. Vzhledem k neexistenci jakékoli jiné organizace či asociace mají stoly jiných značek na našem trhu značně ztíženou pozici. Hráči samozřejmě chtějí trénovat na stejném typu stolu, na jakém se hrají veškerá ligová utkání a takřka všechny turnaje se zajímavějšími finančními dotacemi. Ostatním značkám tak, zcela bez ohledu na jejich kvalitu, zbyl sektor lokálních a bezvýznamných turnajů hospodského typu, který z pochopitelných důvodů není pro profesionální hráče ničím zajímavý. V poslední době se ale situace začíná pomalu měnit. Stále oblíbenější je italské Garlando, zejména poslední model tohoto výrobce. Koncem minulého roku byly uvedeny na český trh výrobky světoznámé francouzské firmy Bonzini, jejichž distribuci v ČR zajišťuje nově se rozvíjející společnost Moyda. Stoly těchto značek mají oproti Rosengartu bezesporu jednu velkou výhodu - tradici v evropském měřítku, desetiletí zkušeností s výrobou a pořádáním akcí mezinárodního významu. Díky profesionalizaci tohoto sportu se vytvořila poměrně početná vrstva hráčů, kteří se nechtějí omezovat ve svém umění pouze v rámci ČR. Protože se významné evropské turnaje hrají na stolech Garlando, Bonzini, Tornado, Jupiter aj., začínají se uvnitř hráčské obce ozývat volající ke změně. To vede firmu Rosengart k řadě "novátorských řešení". Broušené sklo na hrací ploše, noví panáčci, kteří díky zakulacené hraně umožňují snadnější a přesnější střelbu… Právě těmito úpravami se Rosengart přibližuje velkým evropským výrobcům s dlouholetou tradicí. Poslední technickou novinkou je elektronické počítadlo, které přijímá jakékoliv kovové mince. Ze sportovního hlediska je zajímavá účast české reprezentace na světových šampionátech, které se budou konat ve Francii (Bonzini) a v Rakousku (Garlando). V příští sezóně v listopadu by se pak v ČR mělo hrát Mistrovství Evropy na stolech Rosengart.hrací ploše, noví panáčci, kteří díky zakulacené hraně umožňují snadnější a přesnější střelbu… Právě těmito úpravami se Rosengart přibližuje velkým evropským výrobcům s dlouholetou tradicí. Poslední technickou novinkou je elektronické počítadlo, které přijímá jakékoliv kovové mince. Ze sportovního hlediska je zajímavá účast české reprezentace na světových šampionátech, které se budou konat ve Francii (Bonzini) a v Rakousku (Garlando). V příští sezóně v listopadu by se pak v ČR mělo hrát Mistrovství Evropy na stolech Rosengart.

Kouřite marihuanu

1. října 2007 v 8:50 |  ankety
Sve komentare piste i dolu.

Šalvěj divotvorná

30. září 2007 v 19:18 |  Drogy
Šalvěj divotvorná
Historie
Mazatekové z mexické Oaxaky pěstují tento druh šalvěje na políčkách skrytých v hloubi lesa, daleko od lidí. Užívají listy v době, kdy nerostou omamné houby. Rozmnožují je řízky a pěstují na odlehlých místech. Tuto šalvěj označují jako žena - "La Hembra", zatímco pochvatec (Coleus pumilus) je muž - "El Macho". Lidových názvů mezi Mazatéky má šalvěj několik: "Hierba de la Pastora" přeloženo "pastýřovy listy", další názvy jsou v překladu "panenská tráva", "nebeský pastýř" a "Mariina tráva". U nás je známa pod jmény šalvěj aztécká či mexická.
V současné době převládá domněnka, že tento druh je totožný s halucinogenem "pipilzintzintli", který užívali staří Aztékové.
Popis
Víceletá bylina dorůstající výšky až 1 metr s lodyhou vzpřímenou a málo větvenou. Vstřícné listy mají vejčitý tvar a pilovité okraje, bývají až 15cm velké. Namodralé 15mm dlouhé květy kvetoucí v prosinci jsou sestaveny v chudých lichopřeslenech dlouhých 40cm. Uvnitř pyskaté koruny mají pouze dvě tyčinky, jen jeden prašník je však plodný. Plodem jsou vejcovité hladké tvrdky.
Výskyt
Jejím domovem je pouze pár čtverečních kilometrů pohoří Sierra Mazateca v Oaxace, kde ji používají Mazatékové při šamanských rituálech. Na šalvěji divotvorné je zajímavé, že je botanicky považována za produkt lidského pěstění. Divoce už zřejmě nikde neroste a o jejích semenech se tvrdí, že jsou neplodná. Může být tudíž rozmnožována pouze vegetativně pomocí řízků. Mazatéčtí šamani si tímto způsobem pěstují své rostliny na vzdálených a ukrytých lokalitách. Avšak na druhou stranu se objevují zprávy (i když ovšem dosud ne plně podložené), že tato šalvěj je schopna plodná semena vytvořit a že je to normální přírodní evolucí vzniklá rostlina. Ale ať už je to pravda nebo ne, mimo mazatéckou kulturní oblast se tato rostlina vyskytuje jen jako exot pěstovaný ve sklenících, který se naštěstí snadno množí řízky.
Způsob použití
Čerstvé listy se v původním rituálním použití žvýkají, a to tak, aby šťáva zůstala v ústech a vstřebávala se ústní sliznicí dutiny ústní. Udržet rozžvýkanou rostlinu v ústech vyžaduje značné úsilí, protože rostlina nemá zrovna nejlepší chuť (což je však jistě věcí zvyku). Listí by se nemělo polykat, protože účinná látka, kterou je nejspíš diterpén salvinorin A, je pak vylučována bez jakéhokoliv účinku. Při žvýkání nastává účinek po asi 10 minutách a trvá 1-2 hodiny. Doporučené dávky kolísají od pěti párů lístků (tj. deseti lístků) až ke 120 párům (ať už se jedná o lístky šalvěje či houbičky, Mazatékové je vždy počítají a přijímají v párech). Dávka 25 párů (50 lístků) je patrně průměrná, i když na ni člověk potřebuje velký keřík či několik malých, aby rostlinu zcela neoškubal. Protože lístky jsou různě veliké, je asi lepší měřit dávky váhově - 100 g listů by na psychedelický zážitek mělo plně postačit.
Někdy se rostlina rozdrtí, nechá vyluhovat ve vodě a pak přefiltruje. Mazatékové tradičně tuto rostlinu užívali bez jakýchkoliv problémů dlouhodobě. Indiáni využívali vizí vyvolaných touto šalvěji k tomu, aby mohli předpovídat budoucnost a zjistili, jak mají léčit nemocné.
Někde, zejména v oblastech kam se šalvěj dostala až v poslední době ("západní svět"), se také kouří suché listy. Při kouření je účinek mnohem silnější, aby však bylo kouření účinné, je nutné kouř zadržet v plicích nejméně na 30 vteřin. Při menších dávkách se účinek projevuje asi jen deset minut, při vykouření 5-6 dýmek se opojný účinek šalvěje začne snižovat po 45 minutách až hodině a je možné prodloužit jej další dávkou ještě asi o hodinu.
Účinky
V běžně užívaných dávkách je co do účinku téměř nezaměnitelná s jakýmkoliv jiným psychedelikem. Posiluje představivost a zvyšuje vizuální citlivost. V klidném prostředí se objevují i optické halucinace. V rušivějším prostředí se naopak vize nemusí vůbec projevit. Často se dostavují euforické stavy mysli, občas se vynořují obrazy z dávné minulosti (které už člověk málem zapomněl). Typickým stavem je prožívání disociace vlastního ega, cestování v čase a mezi různými realitami. Ve velmi malých množstvích při kouření je její účinek srovnatelný s konopím (fascinace všedními věcmi viděnými "jinak") a to zejména po odeznění hlavního účinku.

neco o downhillu

27. září 2007 v 16:11 |  downhill
downhill ve volnem prekladu "z kopce dolu"jezdise na mtb nebo na dirtech downhill je zavod ve kterem sou ruzne prekazky jako lavka klopene zatecky ruzne jumpy vlasne freeride ale na cas a jeto zavod.pri jezdeni je treba helma a ruzne chranice
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark
Špičák- bikepark

dirt jump

27. září 2007 v 14:58 |  dirt jump
O dirtech se nikde moc nepise tak pisu co vim.Dirt neboli DIRT JUMP
mhgmvhmfhm
je mensi kolo nez horak ma silne odpruzene vidle je lehke pro lepsi skakani,
sdrhsfdhfgh
prehazovacku mensi sedlo a silne plaste.
sthjrthrt
dirt je kolo prispusobene jizde v prirode.

pady na kole

27. září 2007 v 14:44 |  pady na kole
Tohle se stane když se vám třeba nepodaří jump! :-( Pády a zlomeniny, odřenny atd...
fotkafotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka
fotka



Kam dál